Ztráta práce a hledání nové v době koronavirové

Hustý. Fakt hustý. Letošní rok jde prozatím popsat podobnými výrazy. Na začátku dubna jsem psal o mém home office. To se nám hodilo, protože bylo možné vyřídit i záležitosti ohledně stěhování. To jsem ale ještě netušil, že za 2 týdny se dozvím nepříliš pozitivní zprávu. Koronavir donutil vedení společnosti neprodloužit mnoha lidem smlouvy. Proto jsem po 7 odpracovaných měsících v první regulérní práci v mém životě musel odejít a hledat něco jiného.

Bylo nás jistě víc a myslím, že stále jsou lidé v různých firmách propouštěni, případně jim zkracují úvazky. Mohl jsem si tak na vlastní kůži zažít, jaké to je ztratit práci a hledat si novou v tak nelehké době. Věřte, že inzertní portály nebyly rozhodně prázdné. Práce byla nabízena, možná trochu osekaná, ale byla. Já se snažil přijít na to, co jiného by mě bavilo a rozposílal jsem své CV na pozice, které mě opravdu zaujaly.

Přiznám, že jsem absolvoval více jak 10 pohovorů a netuším, kolik desítek životopisů jsem rozposlal, ale bylo to jistě hodně. Nutno podotknout, že práci jsem si začal hledat v den, kdy mi oznámili, že za měsíc končím (=končí mi smlouva na dobu určitou). Některé firmy mi odpovídaly negativně, jiné mě zvaly na pohovor. Osobní setkání převládala nad těmi online tak v poměru 70 ku 30. Také jsem měl tu čest a několik setkání absolvoval na dálku přes aplikaci Teams.

Většinou jsem však nasadil oblek, polobotky a šel vstříc svým šancím osobně. Nabídku práce jsem dostal již do 14 dnů od skončení pracovního poměru. Rozhodl jsem se ovšem zkusit štěstí dál a odmítl jsem. Chybějící příjem mi kompenzoval alespoň zčásti příjem ze psaní. Mé zálibě jsem se mohl věnovat více času a shodou náhod přišla další možnost, jak své působení v Alze ještě rozšířit.

Pohovory hodnotím kladně. Měl jsem štěstí na milé personalisty či přímo šéfy a vždy se mi s nimi dobře povídalo. Byly samozřejmě výjimky, kdy personalista dostatečně nevěnoval pozornost mně, spíše zevrubně popisoval průběh práce. Seděl jsem v kanceláři plné lidí, kde byl hluk. Jindy jsem seděl v přítomnosti inteligentních mužů a žen, v krásném a moderním prostředí. Jednou jsem 3 hodiny seděl před MacBookem a podstupoval pohovor ve skupině dalších lidí vyřazovacím způsobem. Na konci mě z toho tak bolela hlava, že jsem se musel jít s přítelkyní projít na večeři, abych se toho zbavil.

Bylo to období, které bylo částečně stresující, vyčerpávající, poučné, zajímavé a vlastně i historické. Bez práce jsem se ocitl nikoliv mým přičiněním, ale nebyl čas to brát v potaz. Musel jsem se tomu postavit a za podpory nejbližších se nakonec dostal k práci, kterou jsem rád přijal. Od 1. července tedy zastávám nové místo, které mi jistě přinese další zkušenosti. Před rokem jsem měl cestu k získání práce kratší, poslal jsem daleko méně životopisů. A to jsem vše vyřizoval z USA

Pokud jste se ocitli ve stejné situaci, nevěste hlavu. Pokud s tímto nemáte zkušenost, možná vás to za 2-3 měsíce potká taky. Buďte na tu možnost připraveni. To kdyby náhodou přišla ta slibovaná 2. vlna. Práci jistě dřív, nebo později najdete. A pokud nechcete spoléhat na pohovory, vymyslete revoluční službu a vydejte se podnikat. Sami sebe přece nikdy nevyhodíte😊

Označeno tagem , ,

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.

%d blogerům se to líbí: